Indigové děti

 

oidtte

Jsou to naši učitelé…♥♥♥

Název “indigové” je odvozen z modré barvy, která převládá v jejich auře. Indigové děti jsou skutečně zvláštní a představují velké procento všech dětí, které se nyní rodí na celém světě. “Vědí”, kdo jsou a odkud přicházejí. Být indigový není snadné, ale je to poslání.

Indigové děti přicházejí pozvednout vibraci naší planety. To znamená pozvednout lidské vědomí (čili sebe-uvědomění) na vyšší úroveň, od izolovanosti k celistvosti a propojenosti se vším. Budou nás učit JEDNOTĚ a BEZPODMÍNEČNÉ LÁSCE… 

Toto jsou nejdůležitější duchovní úkoly indigových dětí:

Bezpodmínečně milovat všechny a všechno, vrátit lásku na tuto planetu
– Využívat svou vysokofrekvenční energii tak, aby lidstvo a Země posílily své vibrace
– Učinit ze shovívavosti hlavní způsob naší pozemské koexistence
– Ukazovat své psychické schopnosti, aby lidstvo bralo média opět jako normální bytosti
– Říkat, že vše musí být podřízeno dobru a sloužit lidem a společnosti
– Odhalit lidstvu, že existují duchovní rodiny
– Pomoci svým rodičům, aby znovu objevili své duchovno
– Pomoci lidstvu, aby se vzdalo starých přesvědčení a postupů
– Přinést na planetu Zemi nové způsoby léčení
– Přesvědčit lidi, aby převzali zodpovědnost za vše, co se odehrává v jejich životech
– Říci lidem, že mysl ovládá hmotu, což znamená, že si vytváříme svůj vlastní svět a   můžeme ho kdykoli změnit

Indigové děti disponují celou škálou rozmanitých schopností. O níže uvedených můžeme tvrdit, že mají obecnou platnost:

Jsou to skuteční léčitelé. Když se jich lidé dotknou, zaplaví je harmonie, zklidní se a zbaví napětí
– Jsou schopni intenzivní lásky. Vyzařují tolik lásky, že to ostatní okamžitě vycítí
– Rychle se orientují v duchovních konceptech a jednají podle nich
– Mají vyvinutý vnitřní cit pro pravdu. Vnímají, co je správné a co je špatné
– Dovedou snadno komunikovat se všemi výtvory přírody – se zvířaty, rostlinami i kameny
– Dokážou všechno vidět a vnímat v celistvosti
– Jejich přirozenou potřebou je hledat v lidech dobro, neboť vědí, že všichni pocházíme z Boha; chtějí prostě milovat
– Už od útlých let využívají (nevědomě) svou vysokofrekvenční energii a nechávají se vést intuicí, aby se přiblížili dospělým i svým vrstevníkům
– Mají o druhé starost, lpí na spravedlnosti a bráni ji, nestranně se snaží docílit míru
– Mají vysoce vyvinutou intuici. Vědí, jak navázat kontakt na mentální úrovni a přenášet energii na velké vzdálenosti

Milí rodičové, prarodičové. Doporučuji zajímavá videa, články, knihy: video paní učitelky MŠ o indigových dětech – zkušenostičasopis Psychologieknihy o indigových dětech

145x214-http-www-eugenika-cz-images-books-big-689_rozhovory-s-detmi-soucasnos

Losey Meg Blackburn – Hovory s dětmi současnosti – kniha vám umožní nahlédnout do myslí velice zvláštních dětí (křišťálových, indigových, hvězdných a dalších), které reprezentují vývoj lidstva. Tyto děti vyprávějí o vícerozměrném vědomí a sdělují své názory na lidstvo, Boha, lásku, smysl života i náš svět. Připravte se na neočekávanou moudrost. Tyto děti jsou naší budoucností.

————————————————————————–

Úryvky ze životních zkušeností s indigáčky. Tyto děti jsou velikými mudrci, filosofy, velikými šprýmaři plnými Lásky, Souznění, Porozumění, Hojnosti, Citlivosti, Odpouštění, Bezpodmínečnosti, Napojení..

(jména byla pozměněna)
  • “Vláďa mně zase ublížil. Já už nevím, co s ním…  Já mu zase vodpustim, to vim….”

 

  • “Můžu vás obejmout?” “To víš, že ano….” Následuje pevné, tolik láskyplné objetí…. a z očí do očí si hleděli…

 

  • Malujeme s dětmi Anděla. „Jak si představuješ Anděla, Miluško?“ Vidím v něm hodně lásky, hodně milosti…” odpovídá Miluška

 

  • Štěpánek povídá: „K  nám dneska přijde miminko, já si ho úplně užívám. Ono na mě vždycky tak koulí očima.”

 

  • “Mě zase bolí břicho. Ježiš, to je vočistec!” … :- )))))

 

  • Honzík se zajímá o dušičku. „Honzíku, a kde myslíš, že ta dušička v těle je?”  Honzík: “Nevím..” Druhý den Honzík: “Nooo, dušička je tam, kde dýcháme. Protože když umřeme, nedýcháme.” “A Honzíku, kam potom ta dušička jde?”..  “No, ta jde nahooru k Bohu. Až když se Bůh rozhodne, pošle dušičku do maminky, aby se mohla narodit do novýho miminka.” Ptám se: “A jak to všechno víš? Mluvíš o tom s maminkou, tatínkem?” Honzík: “Nee, to já vím sáám. To i kapr má dušičku a každý zvířátko taky. Nééé, taťka ani neví, co je to dušička.” Smích…. 🙂

 

  • Ptám se: “Jak ta dušička vypadá, Honzíku?” Odpovídá: “Vypadá jako neviditelná a ta v těle taky tancuje. Nevidím ji, ale prostě mi to tak připadá.” A jak si představuješ Boha? Honzík: “Má křídla, je průhlednej.” A věříš v Anděly, Honzíku? “Jooooo…” 🙂 “A myslíš, že máš svého andílka?” “Mám vás…” “Co vidíš v mých očích, Honzíku?” “Vidím hooodně lásky.” “Co vidíš kolem mne?” (ptám se na auru). “Vidím hooodně krásy.” Smích (pozn. nepopisuji příběh ze svého ega, ale z úžasné dětské čistoty, citlivosti, vnímavosti nás všech…)

 

  • Ptám se: “Co když tady na zemi člověk zlobí? Je zlý, lže, podvádí, nikomu nepomáhá, myslí sám na sebe? Co je potom s tou dušičkou, když člověk umře?” “Noooo, tý dušičce se vůbec nechce do novýho človíčka, protože ví, že tady zase bude zlobit.”

 

  • Vojtovi jsem dala samolepku srdíčka. On vyvalí ty jeho krásný hluboký oči a řekne: “To je moc krásný, na to nikdy nezapomenu. To je krásný hlavně od vás.” (děti dokáží ocenit nepodmíněný dar, slova, činy…)

 

  • Margitka: “My máme s Janičkou pořád stejný sny! Jsme v lese, jsme starší, máme takový a takový šaty (ukazuje). Já bydlím ve stromě v takový boudě, mám ochočený dva vlky, ty mě hlídají, to jsou mí duchovní strážci. Pak mám duchovního strážce Alexe.”  “A Margitko, zdá se ti taky třeba o delfínech? ” “Jooo, zdá :-)”  “A prosím tě, jak se dorozumíváte?” “Noo, přece svojí myslí!”  “Jojo…”

 

  • “Mamka je v nemocnici. Dneska se za ní budu modlit.” “Marcelko a jak se modlíš za maminku?” odpovídá stydlivě – “Nooo, s Ježíškem. On se mi zjevuje. A říká: „Pojď se mnou do nebe“ a já tam ve snu můžu jít.”  “A jak to tam vypadá, Marcelko?” “Je tam plno andělů.”  Ptám se: “A jak vypadá Ježíš?” “Delší vlasy, asi takhle.” ukazuje na ramena „A má vousy?” “Málo vousů.” “A co má na sobě?” Marcelka váhá – “noo, takový tričko a na něm plno andělů.” “A jaké má oči?” “Má velké modré oči. Namaloval mi srdce a já nevím, něco mi řek. Nevím už co.” “A jak je Ježíš velký?” “Asi takhle velký – Marcelka ukazuje asi 160 – 170 cm.”

 

  • Olinka stojí vedle a povídá– “a mně se ukazují andělé!”

 

  • „Láska a mír je to nejdůležitější na světě“ dopis od Elišky

 

  • „Láska je kouzlo“ dopis od Janičky

 

  • „Dám vám energii“ a obejme mne.. Štěpánka

 

  • „Přátelství je dar“ dopis od Andrejky

 

  • Téma Betlém – “a mně je Ježíška líto. A jak ho ukřižovali? Měl jsem sen, byly hromy, blesky a Ježíšek umřel.. Já bych nemoh bejt bez Ježíška.” “A proč, Mirečku?” “Protože by mi nenosil dárky.”

 

  • “Klucí mi říkali, že Ježíšek neexistuje. A já si s tím furt lámu hlavu.”

 

  • “Co si přeješ k Vánocům, Ivanko?” “Aby nebyla válka..”

 

  • Vidím ustrašeného Míšu a ptám se: “A z čeho máš strach, Míšo?” “Že se všechno zhroutí. Že bude válka. Že lidi budou umírat.”

 

  • “Ale víte co mě štve? Ty migranti! Žádnej migrant mi do baráku nepude! A když to vidím v televizi, tak mám úplně husí kůži! A kdyby byla válka, přijedete k nám. Já mám kuš a ochráním vás. A že byste je nepustila do bytu?”

 

  • “A jste ráda, že mám v sobě tolik lásky?” Vojtíšek

 

  • “Vy jste takovej můj,,,, andílek.. já to vim.”

 

  • “Já vždycky když si na vás vzpomenu, mám takovou radost:-))) “

 

  • “Já jsem tak šťastnej, že vás mám…”

 

  • “Máte takové krásné oči..” Ptám se:”Proč?” “Mají takovou zajímavou barvu..” Ptám se: “Proč myslíš?” “Nikdy jsem takový neviděl. Jsou plný Lásky…”

 

  • “Mám rád všechny stejně.”  Ptám se: “A proč? Co mamka, taťka?” “Mám všechny stejně rád, protože aby to nebylo někomu líto.”

 

  • “Já tě miluju! Já se s tebou vožením!”  Povídá jedna malá holčička. Ptám se: “A kdy? Zejtra nebo za 20 let?” smích “Za tři dny!” odbíhá plna radosti a lásky…

 

  • Já vás budu chránit! Pořád!

 

  • “A víte, co vy jste pro mě? Největší uměleckej malovník obrazů plný Lásky a Dobrosti. Vy máte v sobě”  a ukazuje od hlavy až dolů “hodně lásky : )”

 

  • “Ve druhym životě budu víla nebo anděl. Jako ty …” 

 

  • “Jednou jsem se v noci vzbudila a v kuchyni stály dvě bílé postavy. Ani jsem nedutala.”

 

  • Když jsem byla malá, chodila ke mně jedna malá „holčička“. Byla jsem hodně sama, hodně jsem si s ní povídala. Mamka potom říkala, že je to nějaká zbloudilá dušička a odvede ji na druhý břeh..

 

  • Navštívila mě „babička“. Viděla jsem ji. Vím, že mne chrání.

 

  • Děti zajímá, proč s Romankou máváme rukama v prostoru. Odpovídám: “Noo, cítili jsme, že k nám přichází krásné bytosti. Byly plné Lásky… tak jsme je nahmatávali rukama”.. 

 

♥♥♥♥♥♥♥♥♥

TEN DEN Z VESMÍRU PŘICHÁZÍ MNOHO LÁSKYPLNÉ ENERGIE. VŠECHNY DĚTI JSOU NAJEDNOU VE SVÉM ŠŤASTNÉM SVĚTĚ, RADUJÍ SE, HRAJÍ POMYSLNĚ NA HUDEBNÍ NÁSTROJE, ZPÍVAJÍ SI, POVÍDAJÍ SI VESELE MEZI SEBOU, USMÍVAJÍ SE, TETELÍ 🙂 JSOU RÁZEM ÚPLNĚ JINÉ, NAPOJENÉ V PŘÍTOMNOSTI..

PROCHÁZÍM OKOLO SKUPINKY DĚTÍ, JE TU TOLIK TOLIK ANDĚLŮ….. VNÍMÁM, JAK MI PROCHÁZÍ TĚLEM, “UTÍKAJÍ” S RADOSTÍ ZA HOUFEM DĚTÍ…. 

MALUJEME S DĚTMI A JE TU TOLIK TOLIK S NÁMI ANDĚLŮ…

DĚTI BĚHAJÍ, SKÁČOU A JE U NICH NA OCHRANU TOLIK TOLIK ANDĚLŮ…

ZPÍVÁME A S DĚTMI JE TU TOLIK TOLIK ANDĚLŮ…. 

♥♥♥♥♥♥♥♥♥