Jóga

cvicitelka-jogy

Jóga znamená JEDNOTU, která navrací člověka do jeho přirozeného stavu. Pokud se člověk navrátí do svého přirozeného stavu, zmizí nemoc s naprostou samozřejmostí 🙂

Protože západní medicína postrádá tento filosofický základ, nakládá s nemocí jako s přirozeným jevem, nad kterým je třeba zvítězit a vypuzovat jej z těla ven stále novějšími a novějšími umělými všeléky. Jak žalostný je potom pohled na spousty lidí, kteří si osvojili tento nepřirozený postoj a prakticky se stali otroky lékařských ordinací. 

Pacient tím, bohužel, zanedbává SVOU VLASTNÍ VNITŘNÍ SÍLU a jen velmi těžko se uzdravuje.

Jógové polohy pomáhají uvádět tělo v soulad s přírodními zákony. Jogín se učí rozvíjet své skryté síly, utužuje svou tělesnou pohodu a vnitřní mír.

HATHAJÓGA představuje soubor jogínských poloh posilujících tělesné i duševní zdraví a zklidňujících a uvolňujících lidské vědomí. Vyvíjí jemnou masáž na vnitřní orgány a žlázy. Napomáhá energii proudit v meridiánech každého zákoutí těla, do všech čaker, uvolňují zatuhlé svaly a dodávají jim pružnost. Nezbytnou součástí této metody je správný rytmus dýchání a psychická uvolněnost. Hathajóga celkově pročišťuje tělo, odstraňuje z organismu nahromaděné toxické látky. Jakákoli porucha v systému oběhu krevního, nervovém nebo žlázovém se odráží i ve stavu naší mysli. Na odstraňování odpadních látek z těla se v józe klade velký důraz. Jedním druhem takového odpadu, kromě toxických látek, je napětí. Napětí blokuje přirozený tok energie v těle a ochromuje náš normální pocit tělesné i duševní harmonie. Člověk by se neměl nutit do takového pořádku, ale pouze by se měl snažit oprostit od napětí, které mu doposud bránilo BÝT SÁM SEBOU.

 ÁSANY jsou jógové pozice, které působí nejen na svaly, pohybový systém, vnitřní orgány, žlázy s vnitřní sekrecí a vegetativní nervovou soustavu. Působí i na oblast psychosomatickou. Starosti, s nimiž si hlava neví rady, tělo často řeší nemocí viz např. klikni Duševní příčiny nemocí.

***********************************************************

Čtyři cesty jógy:

BHAKTIJÓGA –  dosažení jógy cestou vroucí oddanosti, sebeobětování, zbožné lásky k Bohu i celému stvoření, to jest k lidem stejně jako ke zvířatům a celé přírodě. S pocitem svobody. Nesobecká láska je jednou z nejrychlejších cest k zahlazení sebestřednosti. 

KARMAJÓGA – naplnění jógového cíle je cesta činu, nezištné pomoci, bez lpění – čili čin bez touhy po jeho plodech! Karmajoga se zabývá činy, jejich příčinami a následky. Každý skutek působí na tělo, mysl a vědomí, a podle úmyslu a etické hodnoty, s níž byl vykonán, pak vypadá i výsledek. 

DŽŇÁNAJÓGA – cesta moudrosti, poznání. Studiem, cvičením a praktickými zkušenostmi vede k sebepoznání a k rozlišení mezi skutečností a neskutečností. 

Harmonické spojení těchto tří jóg vede k RÁDŽAJÓZE –  je nazývána královskou cestou jógy nebo osmistupňovou stezkou. Je to cesta sebekázně

Všechny čtyři jógové cesty jsou spolu navzájem úzce provázané: Věříme-li v Boha a obracíme-li se plni lásky k spolubližním a k přírodě, pak jsme bhaktijogíni. Pomáháme-li druhým a podporujeme je, jsme karmajogíni. Když meditujeme a provádíme jógová cvičení, nazýváme se rádžajogíny, a jestliže rozjímáme o smyslu života a vzestupu k pravdě a skutečnosti, pak jsme džňánajogíni. Tak můžeme začlenit všechny čtyři jógové cesty do svého každodenního života 🙂 

Kniha Rádžajóga, J. D. Walters

stazeny-soubor

TIP: 

Učitel učitelů jogy a mistr Reiki Mirek Čapek

joga.cz

cvičení se Zuzanou Klingrovou

sestava Pěti tibeťanů

Jóga prstů – mudry 

článek o vhodnosti či případné nevhodnosti cvičení  Ásany

asanyzd

Při samotném cvičení jógy se uvolněme do pozice, nesnažme se do ní dostávat silou. To znamená především pro protahovací polohy. Během cvičení poloh nikam nespěchejme.

Jógu je třeba cvičit pravidelně a systematicky. Pro cvičení si vyhradíme denně určitý čas, nejméně však dvacet minut. Cvičíme pravidelně ve stanovenou dobu, nejlépe ráno nebo večer, avšak nejméně tři hodiny po jídle. Pro cvičení jsou nejvhodnější ranní hodiny, pohyb rozproudí krevní oběh a celý den se budeme těšit ze získané vitality. Pro své denní cvičení si najdeme klidné místo, kde bychom byli pokud možno nerušeni. Cvičíme na podložce na zemi. oblékneme si něco pohodlného. Místnost dobře vyvětráme. Během cvičení se snažíme oprostit od všech každodenních starostí. Během cvičení se snažíme oprostit od všech každodenních starostí. Na začátku se v lehu na zádech několik minut soustředíme pouze na svůj dech. Pokusíme se zbavit všech nepříjemných myšlenek, pozorujeme, jak nadechujeme a vydechujeme. Uvědomujeme si pouze sami sebe, jsme soustředěni a zároveň uklidněni. Pokud některé cviky nedokážeme provést, například pro ztuhlost kloubů, vazů nebo jiné tělesné obtíže, můžeme je provádět v duchu přesně tak, jako bychom je prováděli prakticky. Cviky by nám měly trvat stejně dlouho jako při tělesném cvičení.